Posted on

My, poloviční buzny

A waidersův duch se samosebou vznáší někde nad textem

 

 

Ovesná kaše se lněným semínkem. Množící se a stále méně zábavné případy plagiátorství. Noci, po nichž nepřichází ráno. Bolesti v krku. A tolik věcí, které ho už vůbec nezajímají. Krásná svoboda: říci s úsměvem tak drzým, jako je jen výraz prof. Zrzavého, "když mě je tohle ukradený". Ale některé věci dosud nikoli. Lze napsat 800stránkový román o psaní esejů? Ano. Lze mluvit o lááááááááásce? Asi ne. Lze se opít na autobusovém nádraží v Segedíně a na přivolané policisty křičet "my jsme z Karlovy univerzity"? Tři klíče odemykají jazyk. Koně ke studni.

Advertisements

About oldwaiders

Heimatdichter

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s